Co je špatného na McDonald's...

1. dubna 2008 v 15:00 |  →Zabíjení pro maso:(

CO JE ŠPATNÉHO NA McDONALD'S?

Příklady kauz spojených s McDonald's, které proběhly v posledních letech:
  • masové protesty francouzských farmářů, včetně demonstrace 30 000 lidí
  • protesty na Olympiádě v Sydney 2000 proti masovému používání mrazicích chemikálií způsobujících globální oteplování
  • nejdelší soudní proces v dějinách Velké Británie zvaný "McLibel" (McPomluva). Dva aktivisté Greenpeace byli obžalováni za pomluvu, protože ve svých letácích obviňovali McDonald's. Přestože spor prohráli, soud uznal, že společnost nese spoluvinu na krutostech vůči zvířatům, platí svým zaměstnancům málo a využívá v reklamě děti.
  • McDonald's vyplatil 10 milionu dolarů za účelem stažení žaloby, kterou na něho podali vegetariáni a američtí hinduisté. Lživě vydával hranolky za vegetariánské jídlo, když neuvedl, že k jejich přípravě používá olej s přídavkem hovězích prvků (Lidové noviny 5.6.2002)
  • soudní proces proti americkým rychloobslužným řetězcům McDonald's, KFC, Burger King jménem milionů zákazníku oklamaných systematickou a neetickou reklamou na nezdravé výrobky,vedoucí k obezitě, srdečním nemocem a řadě dalších vážných zdravotních problémů
  • úžas paní Ortegové z USA, která v domnění, že koupila pro rodinu chutný oběd, objevila mezi kuřecími křidélky i jednu osmaženou slepičí hlavu (Lidové noviny, Washington Post 1.12.2000)
  • americký generální ředitel přiznal, že rok 2001 byl "nejbohatší na problémy" v 47-leté historii McDonald's. Nedávné postupné propady v globálních ziscích (BBC News 19.4.2002) vedoucí k uzavření mnoha obchodů (např. třetiny v Turecku).
CO JE TAK NEZDRAVÉHO NA JÍDLE OD MCDONALD'S?
Strava bohatá na tuk, cukr, živočišné produkty a sůl a naopak chudá na vlákninu, vitamíny a minerály - což popisuje průměrné jídlo u McDonald's - je spojována s rakovinou prsu, střev a nemocemi srdce. Hamburgery, hranolky, kola, mléčné koktejly atp., rozhodně nejsou užitečnou a výživnou součástí stravy. Pokud si dopřejete cheeseburger s hranolky a salátem dostanete do těla tolik tuku, že pokud nechcete ztloustnout, tak po celý zbytek dne již nesmíte sníst nic jiného.
NIČENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Tropické deštné pralesy, tzv. plíce planety, jsou rychlým tempem káceny či vypalovány, aby tak vznikly nové pastviny pro dobytek. Během 7 let se půda stává neúrodnou a dochází k erozi a úbytku vodních zdrojů. Celkově jedna miliarda lidí je závislá na vodě vytékající z těchto lesů, které vsakují deště a postupně ji propouštějí. Hladomor v Etiopii a Súdánu je přinejmenším částečně způsoben nekontrolovaným odlesňováním. V Amazonii - kde je teď okolo 100 000 farem skotu - se prudké deště řinou skrze bezstromé údolí, erodují přitom zemi a odplavují půdu. Pustá země, vysušená tropickým sluncem, se stává pro zemědělství nepoužitelnou. Bylo odhadnuto, že takovéto ničení způsobuje vyhynutí přinejmenším jednoho druhu zvířat, rostlin nebo hmyzu každých několik hodin.Využívání zemědělské půdy nadnárodními společnostmi a jejich dodavateli, nutí místní lidi, aby se stěhovali dále do jiných oblastí a káceli další stromy.
McDonald je největší spotřebitel hovězího na světě. Metan vyprodukovaný hovězím dobytkem chovaným pro potravinový průmysl má velký podíl na globálním oteplování. Moderní intenzivní zemědělství je založeno na přemíře používání chemikálií, které ničí životní prostředí.
McDonald's každý rok použije tisíce tun ne nezbytně nutného balení, přičemž většina pak končí jako odpadky zaplavující ulice nebo znečišťující zemi. Přestože McDonald's říká, že používá recyklovaný papír, tak je ročně zapotřebí 1300km2 lesa na zásobování papírem na nové obaly.
Jednotlivé komponenty obalů a produktů jsou pěstovány a vyráběny v různých částech Evropy. To znamená, že kamiony musí ujet tisíce zbytečných kilometrů, přičemž náklady na zničené ovzduší a silnice nenese zadavatel dopravy ani přepravce, ale každý obyvatel státu, tedy každý z nás.
OKRÁDÁNÍ CHUDÝCH
Mnoho úrodné půdy v chudých zemích je využito jako pastviny, nebo na pěstování krmiva pro dobytek, který je sněden v bohatých státech. Místní hladovějící lidé pak nemohou tuto půdu využít pro pěstování základních plodin nutných k přežití. 7 milionů tun zrní skrmeno hospodářskými zvířaty vyprodukuje pouze 1 milion tun masa a vedlejších výrobků.

ZABÍJENÍ ZVÍŘAT

Jídelní lístek u McDonald's je založen na mase. Každý den jsou po celém světě prodány miliony hamburgerů. To znamená nepřetržitou porážku zvířat narozených pouze proto, aby se staly náplní housek McDonald's. Některá z nich - hlavně kuřata a prasata - stráví své životy v umělých podmínkách obrovských velkochovů, bez přístupu čerstvého vzduchu, slunečního světla a svobody pohybu. Jejich smrt je krvavá a barbarská. V ČR masný průmysl každoročně zabije 4 miliony prasat, 28 mil. kuřat a 1,6 mil. kusů dobytka (www.ohz.cz). Často se říká, že po navštívení jatek, se lidem zvedá žaludek při pomyšlení na snězení masa. Kolik z nás by bylo schopno pracovat na jatkách a zabíjet zvířata, která jíme?

CO MŮŽETE UDĚLAT

Proč se nezapojit do boje za lepší život? Informace v tomto blogu jsou jen střípkem mozaiky informací o utrpení lidí, zvířat a planety, o kterém média nemluví. Naší snahou by mělo být se na tomto nepodílet. Nejjednodušší způsob je začít sám/sama u sebe, například omezením či odmítnutím masa, tříděním odpadu, preferováním hromadné nad individuální dopravou, atp.
DOUFÁM ŽE VÁS PŘEŠLA CHUŤ....
 


Vlci prý nepotřebují chránit...Ekologové zuří

1. dubna 2008 v 15:00 |  Other
Třicet let jsou šedí vlci ze severu Skalnatých hor na seznamu ohrožených druhů. Podle americké vlády už ale nadále chránit nepotřebují.
Už v roce 1973 se dostali vlci šedí na seznam ohrožených druhů, a tak v roce 1995 bylo do oblasti vysazeno šedesát šest jedinců. Od té doby se vlčí populace na tomto území rozrostla o 24%. Podle Edwarda Bangse, koordinátora programu na ochranu vlků z Amerického úřadu na ochranu zvířat, žije dnes ve státech Montana, Wyoming a Idaho přes patnáct set vlků včetně sto sedmi párů. Podle ekologů se však ještě tento živočišný druh zcela nevzpamatoval a ochranu nadále potřebuje. Jiného názoru je ale vláda.
"Vlčí populace na severu Skalnatých hor už dávno není v ohrožení a jejich počet i teritorium se stále rozrůstají," prohlašuje zástupkyně ministra vnitra Lynn Scarlettová.
Cílem vlády bylo dostat do oblasti minimálně 30 párů a 300 jednotlivců ve třech po sobě jdoucích letech. Podle ministerstva vnitra se to podařilo již v roce 2002. Jenže ekologové se bouří.
Třista jedinců je podle jejich zástupců příliš málo na to, aby vlci dlouhodobě přežili. Za ideální stav považují stav okolo dvou a půl až pět tisíc vlků na území států Montana, Idaho a Wyoming.
Až se na federální úrovni odstraní ochranná opatření , budou o osudu vlků rozhodovat jednotlivé státy. Ekologové se obávají, že právě tyt státy lov vlků a jejich odchyt povolí.

Psí zápasy

1. dubna 2008 v 15:00
Psí zápasy jsou pro mnoho lidí zábava, psům se ale zápasit vůbec nechce.Nechají je vyhladovět a když nezápasí mlatí je, pes který prohraje je někdy i k smrti umlácen tyčí!
A další vyhladovělý pes.

Čína zabíjí psy

1. dubna 2008 v 15:00 |  Špatné zprávy:(

Před dvěma týdny se v Číně stalo něco neuvěřitelného, čínští úředníci začali řídit masové vybíjení psů! A Proč? Jako strašnou a neúčinnou odezvu na několik lidských úmrtí na vzeklinu. Čínské rodiny sledují, jak jsou jejich psi vybíjeni a to jen proto, že nejsou očkováni nebo se toulají.

Víc než 50 000 psů bylo nemilosrdně zabito v prvních dnech po rozhodnutí. Osud mnoha dalších psů teď vysí na vlásku.
Jedna zoufalá čínská žena napsala svému americkému příteli: "opravdu mě mrzí co se děje, mám strach o kočky a psy. Ale nemůžu nic dělat! Mohl by jsi pro mě udělat laskavost? Mohl by jsi sehnat nějaké informace a říci o tom ve vaší zemi? Veřejný názor možná pomůže zastavit tuto hloupou aktivitu... Toto je to jediné co pro ty zvířata můžu udělat."
PETA přijala více než 15 000 prosebných dopisů od číňanů kteří nás prosí aby jsme s tím něco udělali, že oni sami jsou ve své zemi bezmocní! Proto prosíme každého aby o tom dal vědět všem koho znáte a kdo by mohl vědět jak pomoct... čím víc lidí tím líp...
- fotky jsou hrozné, ale pravdivé...
Bohužel tohle není to jediné co se děje psům v Čině viz. http://www.peta.com/feat-china.asp

Uvědom si cenu života...

1. dubna 2008 v 15:00 |  ♥Jak pomoci♥:)
KRÁSNÁ RYBIČKA ŽE?
POKUD LIDÉ NEPŘESTANOU ZNEČIŠŤOVAT MOŘE A VŠECHNY ŘEKY, POTOKY, JEZERA A JÁ NEVÍM CO JEŠTĚ, BUDOU TYTO KRÁSNÉ RYBIČKY A MNOHO DALŠÍCH KRÁSNÝCH ŽIVOČICHŮ VYPADAT TAKHLE!!!!!
SLADKÝ TULEŇ!
NEJSPÍŠ UŽ I NAŠE DĚTI BUDOU ZNÁT TY KRÁSNÉ NEVINNÉ TULENĚ, JEN JAKO KÝČOVITÉ PLASTOVÉ HRAČKY MNOHDY ANI NE NA JEDNO POUŽITÍ!!!!
UŽ NEBUDEME MÍT STRACH ZE ŽRALOKŮ PROTOŽE KOUŠOU, ALE ABYSME NÁHODOU NEDOSTALI AIDS NEBO ŽLOUTENKU!!!!
HEBOUČKÁ A MĚKOUČKÁ ŠTĚŇÁTKA VYSTŘÍDAJÍ UMĚLE VYROBENÍ PLYŠÁCI JEN VZDÁLENĚ PŘIPOMÍNAJÍCÍ NAŠE ODDANÉ KAMARÁDY!!!!
MÍSTO DOBRÉHO ZDRAVÉHO MLÉKA BUDEME PÍT JEN NECHUTNÉ UMĚLÉ A NEZDRAVÉ BARVENÉ BŘEČKY A Z OBALŮ OD NICH SE NA NÁS AFEKTOVANĚ BUDOU USMÍVAT KRESLENÉ A ILUSTROVANÉ KRÁVY. NIKDE TOTIŽ NESEŽENOU ZDRAVOU A DOSTATEČNĚ ŽIVOU KRÁVU, KTERÁ BY JEŠTĚ DÁVALA MLÉKO A ABY SE NECHALA VYFOTIT!!!!
BUDOU ZVÍŘATA OCHOTNA SE NÁM PŘIZPŮSOBIT A KVŮLI NAŠEM ZÁJMŮM UDĚLAT COKOLIV? ODPOVĚĎ ZNÍ NE! TAK JE PŘESTAŇME TÝRAT! A NAUČME SE JEDNU KRÁTKOU VĚTU: ZVÍŘATA A VEŠKERÝ ŽIVOT PATŘÍ NA SVĚT STEJNĚ JAKO MY, A POKUD MI TO NEBUDEME OCHOTNÍ RESPEKTOVAT, PAK I NĚJAKÝ PRVOK NEBO JEDNOBUNĚČNÁ ŘASA JE INTELIGENTNĚJŠÍ NEŽ MY!!!! TU VĚTU NESTAČÍ SE JEN NAUČIT ALE MUSÍME TAKY PODLE NÍ ŽÍT!!! NENECHME ZE SEBE UDĚLAT OTROKY SEBE SAMA!
Prosííím okopči si to na blog...

Paris Hilton

1. dubna 2008 v 15:00 |  -Lidi kteří je týrají:(
Profesionální celebrita Paris Hilton (27) si v show Ellen DeGeneres zadělala na problémy. Hilton, která používá mini psy jako módní doplňky, bezelstně přiznala, že jich má doma sedmnáct. "Všichni spí se mnou v posteli. No všichni ne, jenom někteří, " chlubila se dál. "Krasavice" vysvětlila, že jich má tolik, protože "oni mají pořád mladé a já je nerada dávám pryč." V Los Angleles je přitom nezákonné vlastnit víc než tři psy (pokud nejste chovatel). Ochránci zvířat to chtěli prošetřit, ale nezastihli doma ani Paris, ani její miláčky. Prý to ale zkusí znovu...

Neznámý pachatel pobil na Galapágách 53 lvounů!

1. dubna 2008 v 15:00 |  Špatné zprávy:(

Unikátní ekosystém Galapážských ostrovů, jenž inspiroval britského přírodovědce Charlese Darwina při formulaci evoluční teorie, napadl neznámý vandal. Strážci na jednom z ostrovů nalezli ubitá těla 53 lvounů. "Masakr musí objasnit prokurátor," řekl Victor Carrington ze správy parku.
30. 1. 2008 08:36
Zvířata, která v rezervaci nemají strach z člověka a na ostrovech nemají přirozené nepřátele, byla zabita proražením lebky.
Podle Carringtona je motiv činu záhadou, protože zvířata nebyla jinak zraněna, nebyly jim odříznuty žádné části ani stažena kůže. Pytláci by vytrhli samcům z čelistí špičáky a odřízli pohlavní orgány, považované v Asii za afrodisiakum.
Lvouni jsou na ekvádorských ostrovech v Tichém oceánu, vyhlášených roku 1978 za světové dědictví UNESCO a loni označených za ohrožené, klíčovou součástí potravní pyramidy. Jejich vymizení by znamenalo zhroucení celého živoucího společenství.
Žijí tu i unikátní mořští leguáni, sloní želvy a množství unikátních pěnkav, používajících nástroje k získávání potravy.

Jak to někdo může udělat??


Chudáci tuleňi

1. dubna 2008 v 15:00 |  →Lov tuleňů:(
*Tyhle obrázky jsou pro nás skoro minulostí....tuleňů vymírá neuvěřitelné množství!Proč to dovolujeme?
Tuleň vousatý
Tuleň grónský
*Vidíte ty melé bezmocné a nádherně bíle kuličky ve sněhu.Jsou bezbranní.Jejich oči...takový černý korálky...ještě schází slza v jejich oku....tváří se tak smutně....jako by snad věděli že jednou si i pro ně přijde někdo,který nemá duši...člověk,který se nebojí použít ten nástroj co drží v ruce....člověk,který má tu odvahu podívat se mu do očí....surový člověk,který má to srdce vzít život něčemu tak krásnému a chladným pohledem hledět na krev vytékající z jejich těla barvící jejich nádherně bílou kůži.....takový osud bych přála právě těm stvůrám,kteří tahle stvoření nenechají žít a že KAŽDÝ MÁ PRÁVO NA ŽIVOT....a to i ten,kdo v životě udělal chybu právo na život ale nemají ti,kteří dělají chyby a nesnaží se v sobě objevit člověka...jen trochu lidskosti.....STOP ZABIJÁKŮM!


Chodec zachránil fenku

1. dubna 2008 v 15:00 |  Dobré zprávy:)

Chodec zachránil fenku

PRAPOŘIŠTĚ, KLATOVY - Kdosi ji ponechal s náhubkem a svázanýma nohama na provaze v lese u stromu
12. 2. 2008 v 9:20
Máša, jak ji pojmenovali v klatovském útulku, měla na krku ošklivou hlubokou ránu. Máša, jak ji pojmenovali v klatovském útulku, měla na krku ošklivou hlubokou ránu. Autor: Milan Kylián
K smrti vyhladověním chtěla dosud nezjištěná osoba odsoudit svého psa. Zbědovanou fenu nalezl a prakticky jí zachránil život náhodný chodec. "Fena křížence byla nalezena na kopci Bezný poblíž obce Prapořiště. Byla přivázána ke stromu v lese a měla svázané končetiny provazem. V době nalezení měla náhubek na mordě a byla velmi pohublá a vystresovaná," řekla Deníku domažlická policejní mluvčí Jaroslava Roubalová s tím, že zvíře skončilo v péči klatovského útulku. "Je velmi hodná a jak uvedla majitelka útulku, je to ´mazel´," dodala mluvčí.
"Fenka, které říkáme Máša, byla ve strašném stavu. Měla zranění na krku a byla velice vyděšená. Když jsem ji viděla, tak jsem celý den probrečela. Je strašné, co lidé dokážou," uvedla ošetřovatelka z klatovského útulku pro opuštěné a zatoulané psy Miloslava Šeflová. Ona sama je rozhodnuta v případě, že se podaří najít majitele takto ´odloženého´ psa, na něj ihned podát trestní oznámení pro týrání zvířat. Stejného názoru jsou kdyňští policisté, kteří případ šetří jako přestupek dle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Po několika dnech v útulku již vypadá fenka, jejíž jeden z rodičů byl zřejmě německý ovčák, mnohem lépe a hojí se jí i rána na krku.
"Fena je padesát až šedesát centimetrů vysoká, šedohnědě žíhaná. Pokud má někdo informace, které by vedly ke zjištění jejího majitele, může se obrátit na bezplatnou telefonní linku na linku 158 nebo přímo na policisty z obvodního oddělení ve Kdyni na číslo 974 331 720," požádala o pomoc Roubalová. Policisté plně spoléhají na to, že dotyčného psa někdo může poznat na fotografii, a tím pádem může pomoci ustanovit policii jejího bezcitného majitele.
Autor: Milena Cibulková Autor:
Milena Cibulková

Delfín

1. dubna 2008 v 15:00 |  →Zabíjení pro maso:(
Delfín je krásný, hravý a nepochybně inteligentní tvor. Je dlouhý okolo tří metrů, dožívá se 30-35 let a žije ve velkých skupinách. Pro antické Řeky byl symbolem svobody, volnosti a štěstí.
+VIDEO
BTW Michal Škrabálek poznamenal "Člověk je bezcitná kurva". Měl pravdu. Po zhlédnutí videa pochopíte proč.

Něco o mě

1. dubna 2008 v 15:00 |  Něco o mě:D
Tagže...Jmenuju se Jája, bydlím v Pardubicích, miluju zvířátka, poslouchám Black Eyed Peas...Jsem skoro vegetariánka, miluju zvířátka a miluju zvířátka:D.Tenhle blog jsem udělala proto, abych aspoň trochu pomohla zvířátkám a otevřela lidem oči...To je vše:D...

Znásilnil a zabil králíky!

1. dubna 2008 v 15:00 |  Špatné zprávy:(
Zrůda! Zaslouží si smrt!" Takové a podobné výkřiky byly slyšet v soudní síni v australském Sydney, kde probíhá případ Brendana Francise McMahona (36) původem z Nového Zélandu.
Foto


Pokusy na zvířatech

1. dubna 2008 v 15:00 |  →Vivisekce:(
Vivisekce znamená řezat do živého a to zase, že se léky, kosmetické přípravky, farmaceutické preparáty, výrobky pro tabákový průmysl apod. testují na zvířatech aby se ověřilo, zda člověku po použití neuškodí.
Testuje se nejčastěji na myších, králicích, opicích, morčatech, potkanech, ale i na bíglech nebo kočkách.
Pokusy jsou ovšem velmi nespolehlivé. Člověk se od zvířete značně liší, co tedy platí na zvíře, nemusí platit na člověka a naopak. Až 90% výsledků pokusů je stornováno coby neaplikovatelných na člověka. Podle jednoho vědeckého pracovníka souhlasí tyto výsledky pouze zhruba v 5-25%.Důsledkem toho se může stát, že výrobek je pro člověka nebezpečný i když v testech prošel. A výsledek?
50 fatálních selhání vivisekce
  • Eraldin- oslepnutí, bolesti, 23 lidí zemřelo
  • Opren- 3500 lidí postiženo, 61 zemřelo
  • Flosint- 7 lidí zemřelo
  • Osmosin- 20 lidí zemřelo, vedlejší účinky u 650 lidí
  • Thalidomid- Způspbil narození 10 000 znetvořených dětí
  • Cliguionil- 30 000 oslepnutí nebo ochrunití, tisíce lidí zemřelo
  • ...
A naopak neprošly na zvířatech, ale zachránily tisíce lidí.
  • Penicilin- Antibiotikum
  • Morphium- Anestetikum
  • Aspirin
  • Digitalis- Léčba srdeční arytmie
  • Insulin- cukrovka
Testy samotné(Vyčet testů)jsou kruté a bolestivé. Zvířata jsou znehybněna, bez možnosti se látky jakkoli zbavit a po celou dobu většiny testů jim nejsou podány žádné tišící prostředky. Na obrázku vpravo je Draizův test oční dráždivosti, či spíše důsledek tohoto testu, látka se projevila jako nebezpečná. Tento test se provádí na králících, jelikož mají velké oči, které netvoří slzy(což se naprosto liší od člověka) a trvá 72 hodin. Představte si to, 72 hodin vám jakási látka rozežírá oko a vy proti tomu nemůže vůbec nic dělat.
A to vše proto, že si chcete koupit novou řasenku, šámpón, "zbytečný lék" apod.
Dnes existuje okolo 450(?) metod, které mohou vivisekci úspěšně nahradit. Počínaje tkáňovými kulturami, přes placenty a tkáně z rostlin až po studium samotného člověka a počítačové modely.
Čím můžete pomoci? Především omezit přípravky testované na zvířatech (seznam testujicich a netestujicich firem)a k tomu se navíc snažit nepodporovat firmy, které testují, tím myslím toto Dále určitě pomůžete osvětou dalších a dalších lidí apod.

Každý rok zemře v laboratořích po celém světě až 100 0... zvířat.
Každou sekundu je to až 33 zvířat.
33 - 66 - 99 - 132 - 165 -198 - 231 - 264 - 297 - 330...

Neviděni trpí.
Neslyšeni řvou.
V agónii sestávají.
Samotní zemřou.

P.S Děkuju za přečtení

Transporty koní

1. dubna 2008 v 15:00 |  →Zabíjení pro maso:(
INFORMACE
O TRANSPORTECH KONÍ
Každým rokem je z Polska vyvezeno asi 30 000 koní do Itálie na jatka. Hladoví, žízniví a vyděšení jedou až pět dní. Jejich cesta představuje jeden z nejkrutějších a nejmáně kontrolovaných způsobů transportu živých zvířat.

Utrpení koní
Polsko je největším vývozcem koní na maso. 90% z nich je transportováno do Itálie, zbytek do Francie a Belgie. Koně podstupují velmi dlouhá cesty trvající až 95 hodin a vedoucí přes 6 zemí. Mezi nimi je taká česká republika. Evropská organizace na ochranu zvířat monitorovaly tyto transporty a zdokumentovali neuvěřitelná utrpení koní a porušování mnoha předpisů. Koně jsou natlačeni těsně na sebe, jsou používány nevhodná a zastaralá kamiony, přestávky určená k napájení, krmení a odpočinku jsou buï naprosto ignorovány nebo hrubě podceňovány.

Některá zvířata stráví celou cestu bez odpočinku, vody a krmení. řidičům je přikázáno koně nenapájet, protože konzumenti chtějí "nenasáklá maso". Vědecká důkazy dokládají, že pouhých 24 hodin cesty při zajištění dobrých podmínek představuje i pro zdraváho koně velký problám. Koně jsou navíc často nemocní nebo staří a podmínky rozhodně nejsou optimální. Mezi nejčastější zdravotní problámy, kterými koně na cestě trpí, patří zápal plic, plicní infekce, salmonela, zvýšená činnost srdce a žaludeční vředy. Mnoho koní během transportu ztratí rovnováhu a spadnou. Pak mohou jen stěží vstát a jsou tak pošlapáváni a zraňováni stojícími koňmi. Zkolabovaní koně jsou na zastávkách vytaženi z kamionu nebo jsou donucováni k tomu, aby se postavili na nohy. To zahrnuje kopání, bití či použití elektřiny. Na jatkách je s koňmi opět brutálně zacházelo. Velmi často nedochází k omráčení nebo je prováděno neprofesionálně. Někdy jsou taká zvířata porážena před očima ostatních koní, čím je porušován polský zákon.
Cesta
Již na česko-polských hranicích v českám Těšíně jsou koně v žalostnám stavu, nemocní, zranění, v šoku a stresu. Z česká republiky jsou koně vezeni přes Slovensko, Maïarsko a Slovinsko. Tato velmi dlouhá cesta je vybrána ve snaze vyhnout se rakouským hranicím, kde byly zavedeny přísná kontroly znemožňující průjezd takto týraných koní. Po dosažení slovinsko-italských hranic je většina koní v naprostám vyčerpání, někteří jsou již mrtví. Na mnoho z nich ještě čeká dlouhá cesta na jih na Bari či trajektem na Sardinii.

Odkud koně pocházejí?
Většina koní je prodávána drobnými zemědělci, pro která přestali být koně lukrativní - kvůli stáří nebo nemoci. Někteří koně jsou závodní a malá část se chová speciálně na maso.

Proč?
Italští konzumenti požadují čerstvá koňská maso, polští koně jsou relativně levní a polská zákony není těžká obcházet. Nenasytná poptávka Italů má devastující účinky na celoevropskou populaci koní. Jen v Polsku se díky obchodu s koňským masem zredukoval počet koní z milionu na současných 500 000.

Zákon
Při dodržování platných polských zákonů by mohl být tento obchod okamžitě ukončen. Tyto zákony jsou ale naprosto ignorovány. To potvrzuje i Nejvyšší kontrolní úřad Polska, který taká přiznává, že potvrzení o způsobilosti koní k přepravě jsou u velká část přepravců falšovány a při transportech často dochází k porušování práv zvířat. Polská vláda ale transporty nadále toleruje, protože jsou významným zdrojem peněz do státní pokladny.

Mezinárodní kampaň Viva!Britsko-polská organizace Viva! iniciovala kampaň naláhající na vládu Polska, aby ukončila krutý obchod s koňmi. Kampaň postupně našla podporu v dalších zemích Evropy.Snaha Svobody zvířat
Prostřednictvím CEA (Czechs and English for Animals) se Svoboda zvířat v r.2003 připojila k mezinárodní kampani za zrušení transportů živých koní a převzala organizaci česká verze PETICE CESTA NA SMRT.

CEA táž iniciovala petici pro českou vládu, aby česká vláda nesouhlasila s projížděním koní přes naše území a aby zastavila obchod s jatečními koňmi taká v tuzemsku a vývozy do zahraničí.

Další informace
Všechno podstatná o největším evropskám obchodu s jatečními koňmi

Doufáme, že společně s vámi se nám podaří tyto krutá transporty zastavit.
Děkujeme za jakoukoli pomoc!

Nehody při VELKÉ PARDUBICKÉ

1. dubna 2008 v 15:00 |  →Dostihy:(
NEHODY PŘI VELKÉ PARDUBICKÉ
RokKůňMísto nehodyPříčina zranění
1874Strizzelbulfinš, po doskokuzlomení vazu, pád na hlavu
1878Trouvillezeď, při páduzlomení kříže
1893Couragedrop, při doskokuzlomení nohy ve spěnce
1896Walterdvojskokpo doskoku těžké zranění
1899Victorcílová rovinaúplné vyčerpání a chrlení krve
1901Senator IIhadí příkop, doskokzlomení lopatky
1912Kulíkpopkovický skokpád na hlavu, zranění páteře
1913Stamfordzahrádka, doskokzranění páteře
1921Magyar leánymalý vodní příkopdoskok, zlomení zadní končetiny
1922Leffers IIpo dosažení cíleúplné vyčerpání a zchvácení
1927Ebaotevřený příkopporanění páteře při doskoku
Al right IIšlápnutí do prohlubnězlomení nohy ve spěnce
Landgraf IIpopkovický obloukúplné ochromnutí
DoyenTaxisův příkopkrátký doskok, zlomení vazu
1933Regalonhadí příkop, doskokzlomení vazu po pádu
1950Rivalmalý vodní příkopdoskok, zlomení zadní končetiny
Gejšadvojbradlízlomení žeber, poranění plic
1956BroukTaxisův příkoprozdrcení bederních obratlů
1960Pastelamalá zahrádkazlomení vazi při doskoku
VizaTaxisův příkopzlomení pravé přední končetiny
1962Chederproutěná překážkazlomení končetiny
KolarTaxisův příkopproražení lebeční kosti v doskoku
1964DivTaxisův příkoptěžké zranění končetiny
1967ZamyslelTaxisův příkopzlomení krčních obratlů při doskoku
Rubelproutěná překážkapřetržení levého spěnkového kloubu a šlachy ohybače
1969VagaTaxisův příkop a popkovický skokztržení křížové kosti a ulomení sedacího hrbolu
JapanHavlův skokkrátký doskok, zlomení druhého krčního obratle
BlankytTaxisův příkopsilně naštíplá kopytní kost po pádu
1970LibanTaxisův příkopkrátký doskok po příkopu, utracen v nemocnici
BiletTaxisův příkop a malý anglický skokkrátký doskok, zlomení bederních obratlů
1971KostravaTaxisův příkopkrátký doskok na hlavu, zlomení krčních obratlů
RiaTaxisův příkopzlomení žeber při doskoku (až po dostihu, doběhla 10)
1973Metasseskokzlomení křížové kosti při doskoku
1975Sandra IITaxisův příkopkrátký skok, zlomení krčního obratle
1977ÚskokTaxisův příkopkrátký skok, zlomení krčního obratle
1981Lancasterpřírodní plot s překážkouzlomení spěnkové kosti při doskoku
1982PahangIrská laviceskok na přední šikmý svah a zranění bederních obratů, utržení křížové kosti
1983Klotildproutěná překážkaluxace spěnkového a kopytního kloubu
1984FutbolTaxisův příkoptěžké zranění krčních obratlů při doskoku
EmanuelTaxisův příkopfraktura hlezenního kloubu a zlomení hlezenní kosti
KapellanTaxisův příkopzlomení pravé zadní končetiny, úplné vyčerpání po doběhu
1985Santosúplné vyčerpání
1986LozornoTaxisův příkopzlomení krčních obratlů při doskoku
1989GajsanTaxisův příkopzlomení krčních obratlů
CariboMalý vodní příkopfraktura 1.ram. kosti
TorfhaTaxisův příkopfraktura prvního krčního obratlu a zlomení křížové kosti
1990FormátTaxisův příkop
1991PauzaTaxisův příkopzlomený vaz
1992Mallente
1995Glawottevyčerpání
Kazan
1996Pamep GalaxyTaxisův příkop
1998DamionPopkovický skok
1999Celestanoprodloužený Taxisův příkop

Zoo

1. dubna 2008 v 15:00 |  Other

ZOO

Slon /6,3kB/16,3kB Dnešní zoologické zahrady jsou na rozdíl od minulosti nuceny reagovat na skutečnost, že celoživotní zajetí a vystavování zvířat je považováno za vykořisťování a trápení zvířat. Zoo na to odpovídají, že se již odpoutala od původních funkcí - demostrace koloniální moci, pyšnění se vzácnými trofejemi, provozování zábavných parků - a zajetí zvířat je jen nutné zlo. Přibližně 10 000 zoologických zahrad po celém světě prohlašuje, že jejich společný cíl je dvojí: záchrana druhů před vyhynutím (zachování druhu) a zlepšení znalostí veřejnosti o zvířecích druzích a o místech jejich výskytu (vzdělání).
Skutečností je celosvětově rapidně klesající rozmanitost druhů, čímž dnes odůvodňují zoo svoji existenci. Každým rokem vymírá přibližně 27 000 živočišných druhů. Pokles rozmanitosti na naší planětě - důvod pro obnovenou image zoo - má mnoho příčin:
  • lovy a extrémní spotřeba produktů živočišného původu
  • narůstající znečištění lokálních a globálních potravinových řetězců
  • zasahování do ekosystémů zaváděním (náhodným či úmyslným) nových živočichů
  • zvětšování lidské populace na úkor možností výskytu živočišných druhů
  • obchod s exotickou zvěří a pytlačení
  • odlesňování, pustošení a devastace přírody
  • turistika a její dopad na lokální životní prostředí

Zajetí zvířat pro přežití druhů

Medvěd /4,4kB Zoologické zahrady se považují za (část) řešení. Metodou záchrany, kterou předkládají je ochrana v zajetí: jednotlivá zvířata ohrožených druhů jsou odebrána z divočiny nebo chovu zvířat, která již v zajetí žijí. Je to kompromis - svoboda jednotlivce je obětována pro přežití celého druhu - zoo tvrdí, že se za toto přežití zaručují svým posláním. Otázkou je, zdali rozmnožování zvěře v zajetí je řešením pro krizi biorozmanitosti. Zabrání to přímému vymírání (některých) druhů? A jestli je zajetí odpovědí na tuto otázku, ospravedlňuje to podmínky, v jakých žije většina zvířat držených v zoo?
Ochrana zvířat v zajetí představuje dva na sobě závislé aspekty: dosažení schopnosti reprodukce chovaných jedinců a znovunavrácení do volné přírody. Rozmnožování v zajetí se ukazuje jako neefektivní z důvodů ekologických i ekonomických. Zatímco ochrana v přírodě chrání celý ekosystém, rozmnožování v zajetí pouze jeden atraktivní druh, na což doplácí mnoho druhů méně známých, ačkoliv stejně ohrožených. Zatímco se zoo chlubí tím, že jejich stávající zásoba ohrožených druhů nebyla odebrána z divočiny, ale z umělého chovu, znamená to, že tato zvířta nikdy nezískají dovednosti, které nezbytmě potřebují pro přežití v případě navrácení do svého přirozeného prostředí.
Rovněž z ekonomického hlediska se reprodukce ohrožených zvířat v zajetí jeví jako značně nerentabilní. Organizace Rhinowatch (na záchranu nosorožců) zveřejnila následující fakta:
  • náklady na chov 16-ti černých nosorožců v přírodě jsou stejné jako náklady na chov jediného nosorožce v zajetí
  • každoroční náklady Národního parku Garamba (492.000 hektarů) v Zairu jsou stejné jako náklady na udržení 16-ti nosorožců v zajetí za jeden rok. Mezi chované druhy v tomto parku patří: 31 severských bílých nosorožců, 4.000 slonů, 30.000 bůvolů, 16 druhů masožravců, 10 druhů opic, 14 druhů kopytnatců...
Opice siamang /4,8kB/

Vzdělávání nebo zábava ?

Výchovná hodnota návštěvy zoo je nejčastěji shrnována ve frázi "pro dítě není nic lepšího než vidět divoké zvíře na vlastní oči" - důsledkem je uznávání živočišných druhů, které můžeme spatřit na vlastní oči. Jak mnoho nás mohou doopravdy seznámit s rozmanitostí přírody, s ekosystémy a jejich ochranou? Mohou klece a voliéry učit respektu ke zvířatům a jejich potřebám?
  • podmínky chovu zvířat v zajetí nemohou v žádném případě nahradit jejich přirozené prostředí, neobsahující komplexní ekosystém, který se skládá z rostlinných a živočišných forem - takové podmínky tedy neumožňují dokonalé poznání, naopak působí zkreslujícím dojmem (zvíře, jehož domovinou je tropický prales je v betonovém výběhu, lední medvěd v parném létě v Praze...)
  • vlivem stresu ze zajetí jsou přirozené sociální vztahy mezi jednotlivci narušeny - není umožněno poznání sociálních a rodinných vazeb mezi zvířaty, naopak apatie, asocialita, vystupňovaná agresivita a podobné nepřirozené projevy a poruchy zkreslují obraz o mentalitě a skupinovém chování zvířat
  • omezené prostorové možnosti nesplňují instinktivní pohybové potřeby zvířat, což má za následek stereotypní chování, letargii nebo dokonce sebemrzačení - podobně jako u mentálních a sociálních handicapů je i pohybové omezení handicapem vedoucím k poruchám nervového systému a změnám chování zvířat, zejména druhům jejichž přirozeností je pohyb v rozsáhlých teritoriích, ať už vodních, lesních apod.
  • identita jednotlivců i druhů je potlačena omezeností volnosti pohybu a naplňování instinktivních potřeb - setkání s deprimovaným, degradovyným tvorem neumožňuje poznání jeho skutečných vlastností neučí nic o jeho přirozenosti, naopak vede k pocitu nadřazenosti člověka nad zvířetem a dává mu pocit o zvířecí bezmoci
Velbloudi /5,7kB
Vzhledem k neschopnosti zoologických zahrad ukázat více, než jak zvíře vypadá a podání minimální informace o původu a stupni ohrožení je zřejmé, že tuto formu seznamování se s přírodou nelze považovat za hodnotnou.
Existují lepší, rozumější a mnohem citlivější alternativy: dokumentární pořady, interaktivní počítačové programy atd. Dokumentrární pořady o životě ve volné přírodě jsou bohaté na informace a protože jsou natočené v přirozených podmínkách, odhalují dynamickou rovnováhu ekosystému, komplexní sociální model chování druhu, sezónní biorytmy...atd., což zoologické zahrady nemohou poskytnout.

Nové poslání, nezměněná podoba

Existující a nové výběhy jsou často navrženy tak, aby vystavovaly zvíře po celou dobu s malým nebo žádným ohledem na jeho fyzické potřeby a možnost úkrytu. Z rozpočtových důvodů neplní zoologické zahrady povinnost starat se o zdraví zvířat. Velmi často kapacita zoologických zahrad nestačí na dlohodobou péči o všechna sezónně narozená zvířata. Nové přírustky sice zajistí zvýšenou návštěvnost díky okouzlující podívané na nově narozená zvířata na jaře a tím pádem větší zisky, ale zahrady nejsou schopny zajistit pro všechna zvířata potravu. Zvířata jsou tak často předmětem nelegálního obchodu, v nejhorších případech jsou nadbytečná zvířata prodávána do cirkusů...
Vnější vlivy znemožňující optimalizaci podmínek pro zvířata v zoo jsou:
  • urbanizace - rozpínající se města obkličují území zoologických zahrad, které byly zpočátku na periferii.
  • znečištění vzduchu a hluk - ve většině velkých měst jsou tyto škodlivé vlivy důsledkem nezadržitelného růstu dopravy a rozvoje průmyslu

Důsledky zajetí pro zvířata chovaná v zoo

Zveřejnění a zkoumání následků zajetí zvířat začalo před 20 - 30ti lety, proto jsou dnes stresy a jejich důsledky v chování zvířat v zoo dobře zdokumentovány.
Sloni /4,9kB/12,4kB Stereotypní chování zvířat - je termín vystihující mechanismus chování zvířat jako odpověď na život v zajetí. Znamená to, že je zvíře ve stresu na nemá dobrou péči. Nuda a frustrace pramenící ze zajetí všeobecně, která je umocňována nezájmem pečovatelů, sterilním prostředím a nedostatkem příležitosti ke shánění potravy (aktivity, které současně udržují zvíře v kondici a zaměstnané ve svém domovském prostředí) nutí zvíře vyvíjet nové strategie pro vyplnění času nebo náhradní aktivity. Ty mohou mít podobu ochablosti, popocházení, kolébání se nebo sebemrzačení (nadměrné olizování, kousání). Lze je snadno rozpoznat - nekonečné kývání hlavou, končetinami, přecházení sem a tam po stejné trase podél mříží.
Rozmnožování v zajetí je dalším negativním vlivem zoo. Zabránění množení v rámci rodiny by vedlo ke degeneraci genofondu, vyžaduje převoz zvířat mezi zoo, což způsobuje stres z transportu a ze přizpůsobování se zeměpisné lokalitě.

Zrušit zoo?

Žirafy /6,8kB/15,7kB Zoologické zahrady znamenají utrpení pro většinu v nich chovaných živočichů. Uvážíme-li utrpení zvířat lovených a chovaných pro zoo, jejich transporty a celoživotní strádání na jedné straně a mizivé výsledky konzervačních programů v zajetí, neschopnost k reprodukci, je jasné, že by měl být tento způsob nahrazen programy v domovských lokalitách původu zvířat a prevencí.
Pro většinu veřejnosti je však zrušení zoo nemyslitelné. Je to způsobeno respektem k tradici zoo a částečně proto, že mnoho zajatých zvířat by již nebylo možno navrátit zpět do volné přírody. Existuje nepříliš rozšířený názor, že špatný život zvířat v zoo je lepší než život žádný. Řešením se zdá být postupná redukce zoo - ne náhlé zrušení.
Přestože probíhají argumentace a kampaně proti zoo dnes již celosvětově, nelze předpokládat, že by činnost zoo byla v nejbližší době zastavena. Je proto nutné současně se zabývat dlohodobým zlepšováním podmínek zvířat v zajetí. Legislativa musí být upravena tak, aby bylo zajištěno vytvoření přijatelného standardu v péči o zvířata a byl znemožněn prodej zvířat do cirkusů či osobního vlastnictví.
S přihlédnutím k tomu, že většina zoo jen stěží čelí finančním problémům a neefektivnosti rozmnožování zvěře v zajetí by byl opravdu zázrak zachránit metodou zajetí - reprodukce - návrat, alespoň třetinu ohrožených druhů, které jsou na pokraji vyhynutí. Aby se tak stalo, WSPA předpokládá, že zoo by museli zlepšit jejich chovné podmínky o nemožných 900%. Zoo jsou veřejností chápány jako prosředek k nápravě neodvratitelných škod způsobených člověkem. Zachování ještě žijícího druhu na planetě však nemůže záviset na zoologických zahradách. Je to globální problém, který vyžaduje rozsáhlou účast všech vrstev společnosti.

Ochrana rozmanitosti života je globální záležitostí

Jestliže budou současné trendy pokračovat a ochrana druhu v přírodě se nestane cílem mezinárodních Medvěd /4,4kB snah, je vysoce pravděpodobné, že většina druhů se stane zajatou metropolitní rasou k vidění všude jinde, jen ne ve svém původním přirozeném prostředí. Je možné, že nejen nyní, ale i v budoucnosti budou zvířata držena nejen jako zajatci, ale jako výkupné za neochotu vlád a nezájem veřejnosti učinit opravdový krok pro záchranu existujících druhů a zachování jejich přírodních podmínek. po zvážení všech hledisek vyvstává otázka, není-li vyhynutí druhu nakonec etičtější, než snaha o jeho konzervaci v zajetí. Takové pojetí by však bylo pohodlným alibismem, který je z morálního i ekologického aspektu nepřijatelné. Doporučené materiály:
Animal SOS 1996, WSPA
Foto: Postcard.cz, WSPA

Korida

1. dubna 2008 v 15:00 |  →Býčí zápasy:(

KORIDA

Korida je považována za rovnocenný zápas mezi odvážným torerorem a zuřivým býkem. Ve skutečnosti však v aréně vítězí jen člověk. Krvežíznivý divák se dočkal - býk trpí, krvácí a je zabit.

Slovníček tradičních pojmů

Pikador /11,2kB Býčí zápasy se španělsky řeknou corida de torros. Arénní býk se jmenuje toro. Profesionální zápasník se jmenuje torero. To je všeobecný název pro všechny zápasníky. Torerové se dělí na matadory, to jsou ti hlavní, pikadory a banderillery. Celá tato družina cuadrilla čítá dva pikadory a tři banderillery. Býci jsou před těsně zápasem držení v ohradě corral. U nás vžitý termín toreador používají Španělé pouze s významem pejorativním - říkají tak posměšně jihofrancouzským zápasníkům s býky.

Co to je corrida?

Pro Španěly je korida staletou tradicí, rituálem, kultem, uměním a výzvou. Ale dá se ve jménu tradice omluvit brutální zacházení s živým tvorem? Pochopitelně, že ne...
Koridu rozhodně nemůžeme počítat mezi sportovní odvětví, i když sportovních prvků má hodně. Patří mezi ně všechny figury, které dělají toreři s pláštěnkami a potom matador s muletou, obraty, kterých jsou desítky. Každá figura má své jméno - verónica, mariposa, chicuelina, natural, pase de pecho, media verónica a tak dále, jsou jich desítky a často se liší jedna od druhé pouze v drobnostech, jako je například postavení nohou. Korida je "drama" o třech dějstvích, jimž se říká los tres tercios de la lidia - neboli tři třetiny bitvy. Je to celé hra, tragédie pro pobavení krvechtivých lidí. Tragédie o smrti býka.

Přípravy před soubojem

Po celém Španělsku jsou ranče, kde vyrůstají býci pro arénu. Býci žijí na rančích do odby své dospělosti, což jsou čtyři roky. Tříletý býk je pro arénu příliš mladý, pětiletý zas starý a zkušený, takže se těžko zabíjí. Nikdy za tu dobu nevidí pěšího člověka. Vždy jen muže na koni. Prvního pěšáka vidí až v aréně, ve chvíli, kdy do ní vběhne k zápasu.
Před vpuštěním do arény je býk záměrně handicapován, čímž se sníží riziko pro člověka: ostré rohy jsou opilovány, do očí je mu vetřena vazelína (což značně sníží býkovu schopnost orientace), někdy se podávají v potravě sedativa, tím jsou otupeny jeho smysly.... Po vypuštění z boxu, kde byl býk dlouhé hodin uzavřen bez možnosti pohybu a těsně před vypuštěním bit a drážděn, se náhle ocitá na rozlehlém prostranství stadionu, plném neznámých pachů, hluku, při nočních show také oslňujících reflektorů. Torero, první člověk, který se s býkem utká, má za úkol zmatené zvíře vydráždit a rozzuřit.

První dějiství

Pikador v akci/11,7kBTorero, první člověk, který se s býkem utká, má za úkol zmatené zvíře okouknout, poznat jeho slabé a silné stránky, a hlavně zjistí, kterým rohem útočí. Následuje matador, který předvede několik figur s pláštěnkou, různě se prohíbá, zaujímá sošné postoje a nechá si projíždět roh býka několik centimetrů od stehna.
Po tomto úvodu odejde a na scénu přichází pikador, většinou na koni, který slouží při útocích býka jako "nárazník". Koně někdy na následky zranění, způsobených býčími rohy zemřou, nebo musí být utraceni, proto jsou na koridu vybíráni koně z řad již starých a nevýkonných zvířat. Pikador na býka seshora z koně útočí, postupně mu zabodává do šíje pět osrých kopí. Je to fáze zvyšující napětí obecenstva, která slouží k vysílení býka. Bolest a ztráta krve u býka snižuje pohybuschopnost, znesnadňuje soustředěnost a orientaci.
Do arény vjeli pikadoři. Jejich koně měli žíněnky na bocích a na břiše a okamžitě bylo jasné proč, protože býk si jednoho koně rychle vybral, vrhl se proti němu, zatlačil ho k barreře, nabral na rohy a vyzvedl i s jezdcem. V té chvíli se pikador, který měl na botách ocelové truhlíky, nahnul na stranu a vší silou vbodl své dlouhé kopí do svalového hrbu na býkově šíji. Tenhle svalový hřeben, to je něco, jako jsou lidské hýždě. Rána v těch partiích bolí, ale nic nepoškodí. Hrot kopí je ostatně opatřen kroužkem, takže do býkova těla pronikne jen několik centimetrů. Býk začal krvácet. Po husté černé srsti tekla rudá krev, lidé křičeli a tleskali a zpoza burladera vyběhl jeden z torerů, aby býka odlákal a pikadoři mohli odjet. První třetina, zvaná suerte de varas, zkouška kopím, skončila. Jejím úkolem je býka zbrzdit, unavit, aby nenesl hlavu tak vysoko.

Druhé dějiství

Pikadora vystřídají banderilleros, vyzbrojeni ostnatými banderillami. Zasahují jimi býka do ran od kopí, nebo okolo nich. Zvyšující se bolest v šíji znemožňuje býkovi držet hlavu vzpřímeně. Banderilleros vbodnou tři páry hůlek do býkovy šíje, potrestané zvíře se prý zklidní a zkoncentruje. Ve skutečnosti je to tak, že vyčerpaný býk útočí z posledních sil na okolo pobíhající bandelieros, zmateně reaguje i na každý pohyb v tribunách a zcela otupen naráží do bednění ohraničující arénu.
Dosti zdecimovaný býk/9,9kB Chlapíci s baderillami nastupovali jeden po druhém, první s modrými, druhý s červenými a třetí se zelenými hůlkami. Byl to klasický duel - na jedné straně arény stál býk, na druhé banderillero. Býk zaútočil a muž držící v ruce jednu barevnou hůlku se rozběhl přímo proti němu. Vypadalo to strašlivě, poněvadž se zdálo, že býčí roh projede torerovým tělem jako jehla ponožkou. Jenže muž běžel trošku obloukem, asi tak, jako když se rozbíháte ke flopu, a býkova dráha dělala k tomuto oblouku tečnu. Ve chvíli, kdy se střetli, se muž vyhnul smrtícímu rohu, vypjal se na špičky a sounož, s rukama vysoko zdviženýma, vbodl hůlky do býkova svalového hrbu na šíji. Zůstaly tam a diváci pochvalně vykřikli. Banderillero poté pokračoval v běhu a skryl se do burladera. S těmi hůlkami to nebylo vůbec lehké, většinou se zabodnout hůlky nepodařilo. Spadly do prachu, banderillerové to zkoušeli znovu a znovu, diváci bučeli a házeli do arény polštářky.

Třetí dějiství

Jakmile je býk dostatečně oslaben vyčerpávajícím zápasem, ztrátou krve a bolestí, koordinace jeho pohybů prudce klesá. Přichází "hrdina" matador, aby býkovi uštředřil poslední ránu. Zmučenému zvířeti vráží buď krátkou dýku mezi krční obratle, nebo meč, či kopí do srdce. Je to nejnebezpečbější část faeny, Poslední zásah/10,4kB kdy matador drží muletu v levé a meč v pravé ruce, stojí proti býkovi metr od jeho rohů a ve chvíli, kdy býk zaútočí, odvede muletou jeho hlavu doprava dolů k písku arény, nakloní se přes jeho pravý roh a vrazí zahnutý meč do místa mezi býčími lopatkami, místa, které je velké asi jako pětikorunová mince. Když se to povede, meč zajede mezi lopatkami a žebry jako nůž máslem až k aortě, přetne ji a býk klesne na zem. Málokterý matador je však natolik zkušený, aby býka usmrtil první ranou. Umírající zvíře, většinou už neschopné pohybu, je pak za nadšeného jásotu publika barbarsky dobíjeno dalšími bodnutími. Při španělské koridě matador na závěr představení uřízně býkovi uši a oháňku a s vítězným gestem je vhodí do rozvášněného obecenstva.
Potom nastoupil Luis de Pauloba. V býkově šíji se pohupovalo několik hůlek a matador předváděl s muletou řady figur, které vázal dohromady, otáčel si černé, zaprášené a krvavé zvíře kolem těla jako šátek, obracel se k němu zády, klekal na kolena a nechával proletět špičku rohu pět centimetrů od svého nosu a diváci řvali blahem. Trvalo to tak asi pět sedm minut. Těsně před zabitím se Luis de Pauloba zastavil u barrery a vzak si od svého mečíře dlouhý a na konci zahnutý meč. Nastávala chvíle, které Španělé říkají okamžik pravdy, nastávala estocada neboli zabití býka mečem.
Konec - býk padá k zemi /10,5kB Luisovi de Paulobovi se manévr nepovedl. Traval desetinu vteřiny, kdy oba, matador i býk, splynuli v jedno zvíře, jakéhosi kentaura, ale meč narazil na kost, prohnul se jako podkova a pak vyletěl pět metrů vysoko. Diváci se smáli a pohrdavě pokřikovali, a de Pauloba, v obličeji celý zpocený, sebral svůj meč a pokusil se zabít býka podruhé. Napodruhé se práce podařila. Zvíře kleslo, de Pauloba zařval, asi ulehčením, diváci vstali a jali se aplaudovat, ve vzduchu, horkém jako u vysoké pece, stál sloup hutného pachu krve, oslepující slunce šílelo a já najednou zjistil, že mám otevřená ústa a křičím.

Závěr

Při zápase je býk zabit, a kdyby náhodou nebyl, kdyby zabil on matadora (což se ve Španělsku stává tak pětkrát ročně), musí být poražen a rozbourán hned poté. To proto, aby se nestalo, že by zvíře zápas přežilo a nastoupilo někdy později k dalšímu. Býk by tím získal nesmírné zkušenosti a torero by ho prakticky nemohl zabít. Ono je těžké býka zabít, i když se boj protáhne třeba jen o deset minut. Tak rychle se býk učí. "Správný" arénní býk je - pokud nedlí ve stádu - neuvěřitelně statečný a útočný a rozběhne se nejen proti člověku, nýbrž třeba i proti tygru nebo lokomotivě. Je velmi mrštný a rychlý.
Jeden takový zápas člověka s býkem netrvá déle než půl hodiny. Celá show však čtyři i více hodin. V sezóně býčích zápasů tak přijde o život během dne několik býků a koní.

Bojkot

Poražený býk je odtažen /5,9kB Býčí zápasy je nejrozšířenější v těchto zemích - Španělsko, Portugalsko, Mexiko, jih Francie a Itálie. Pravidla, způsob a velikost provedení i obliba koridy veřejností se liší. Je zjištěno, že drtivé procento zahraničních návštěvníků koridy by po prvním shlédnutí býčí zápasy vícekrát nenavštívilo. Snahou ochranářských organizací po celém světě je proto přesvědčovat turisty, aby svou první návštěvu koridy nikdy nevykonali, čímž by její provozování ztratilo ekonomický efekt. Použité materiály:
Lidové noviny 9.7.1994
Animal SOS 1996
Foto: WSPA,
Fondation Brigitte Bardot

Další články